GYMNÁZIUM, Lanškroun,nám. Jana marka marků 113

 

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

 

 

Úvodní ustanovení

Toto hodnocení výsledků vzdělávání žáků je vydáno v souladu se zákonem č. 561/2004Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ( školský zákon) v platném znění, s vyhláškou MŠMT ČR č. 13/2005 Sb. o středním vzdělávání, s vyhláškou 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky a rozpracovává je na konkrétní podmínky naší školy.

Hodnocení  výsledků vzdělávání žáků je nedílnou součástí školního řádu a je platné a závazné pro všechny účastníky výchovně vzdělávacího procesu, který se uskutečňuje na Gymnáziu Lanškroun.

 

Obsah :

1)  Celkové hodnocení žáků

2)  Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

3)  Pravidla pro sebehodnocení žáků

4)  Hodnocení v jednotlivých předmětech

5)  Výchovná opatření a hodnocení chování žáků

6)  Zkoušky v náhradním termínu a opravné zkoušky

7)  Komisionální zkoušky

8)  Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku

9)  Přestup z jiné školy, přerušení studia, zanechání vzdělávání

 

 

1) Celkové hodnocení žáků

Celkové hodnocení žáků na konci každého pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace v povinných a volitelných vyučovacích předmětech a klasifikaci chování. Nezahrnuje klasifikaci v nepovinných předmětech.

 

Žák je na konci prvního a druhého pololetí hodnocen takto:

 

prospěl s vyznamenáním

Ø   chování velmi dobré

Ø   průměrný prospěch je nejvýše 1,50

Ø   v žádném povinném předmětu není hodnocení horší než chvalitebný

 

prospěl

Ø   nemá v žádném povinném předmětu prospěch nedostatečný

 

neprospěl

Ø   má z některého povinného předmětu prospěch nedostatečný

 

nehodnocen

Ø   není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů na konci prvního pololetí

 

2) Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (žáci se zdravotním postižením,

zdravotním znevýhodněním a sociálním postižením)

a)  Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází z podkladů od příslušné specializované poradny

   a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech.

b) Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení.

-1-

c) Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

d) Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení.

e)  Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

 

3) Pravidla pro sebehodnocení žáků na nižším stupni gymnázia

a)   Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků.

b)  Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků..

c)  Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.

d)   Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:

      - co se mu daří

      - co mu ještě nejde, jaké má rezervy

      - jak bude pokračovat dál

e)   Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

f)  Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení, ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

g)   Na konci pololetí žák písemnou formou provede sebehodnocení v oblasti:

      - zodpovědnost

      - motivace k učení

      - sebedůvěra

      - vztahy v třídním kolektivu

Sebehodnocení odevzdá výchovné poradkyni, která je vyhodnotí.

h)   Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

 

4)        Hodnocení v jednotlivých předmětech

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech jsou na konci pololetí vyjádřena těmito stupni:

a)   výborný

b)  chvalitebný

c)   dobrý

d)  dostatečný

e)   nedostatečný

f)   nehodnocen

g)  uvolněn

 

Při hodnocení výsledků vzdělávání ve vyučovacích předmětech se hodnotí:

a)   ucelenost, přesnost, a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů a schopnost vyjádřit je,

b)  kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické schopnosti,

c)   schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

d)  schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech,

e)   kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,

f)   aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

g)  přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

h)  kvalita výsledků činnosti,

i)    osvojení účinných metod samostatného studia

 

-2-

                                                                                

Výchovně vzdělávací výsledky se hodnotí podle této stupnice:

Stupeň 1 (výborný)

Žák má trvalé znalosti. Nepatrné chyby se objevují zřídka a žák je sám bez upozornění opraví.  Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Písemný i ústní projev je plynulý a logicky uspořádaný. Grafický projev je přesný a estetický. Žák je schopen samostatné a tvořivé práce, myslí logicky správně. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák má trvalé znalosti. Nepodstatné chyby se projevují častěji, žák je dokáže sám opravit. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Ústní i písemný projev je logicky uspořádaný, mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností.  Žák dokáže samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

 

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má trvalé znalosti. Podstatnější nepřesnosti a chyby dokáže za pomoci učitele korigovat. Požadované intelektuální a motorické činnosti nevykonává vždy přesně. Osvojené poznatky aplikuje s chybami a uplatňuje podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvořivé. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledků jeho činnosti. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má základní znalosti dostačující k pochopení dalšího navazujícího učiva. Při provádění intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se vyskytují závažné chyby.  Při využívání poznatků je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je málo tvořivé. V projevu ústním a písemném se objevují vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Závažné chyby a nedostatky dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Znalosti žáka nepostačují k pochopení dalšího učiva. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností se vyskytují velmi závažné chyby. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se časté logické nedostatky. V ústním i písemném projevu se objevují závažné chyby, které nedovede opravit ani s pomocí učitele. Grafický projev je na nízké úrovni. Nedokáže samostatně studovat ani samostatně plnit hodnocené písemné projevy.

 

Hodnocení vzdělávání ve vyučovacích předmětech výchov, zejména výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova.

Hodnotí se:

a)       stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu

b)       osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace

c)       poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činností

d)      kvalita projevu

e)       vztah žáka k činnostem a zájem o ně

f)        estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní skutečnosti

g)       v  tělesné výchově, s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka, jeho somatotypovým (tělesným) předpokladům,  všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

 

 

Získání podkladů pro hodnocení vzdělávání

Podklady pro hodnocení a klasifikaci získává pedagogický pracovník zejména těmito metodami:

a)       soustavným diagnostickým pozorováním žáka

b)       soustavným sledováním jeho výkonu a připravenosti na vyučování

c)       různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) didaktickými testy.

-3-

 

 

Písemným projevem se rozumí:

Ø   písemná práce -  školní (povinná - daná osnovami, ostatní písemné práce)

Ø   výpisky z doporučené literatury (pokud jsou zadány jako domácí nebo samostatná školní práce)

Ø   seminární práce

Ø   písemné práce - domácí

Ø   zápisy laboratorních cvičení, referáty ,samostatné projekty apod.

 

Hodnoceným písemným projevem nejsou pracovní poznámky žáků. Způsob, kterým vyučující dospěje k uvedenému hodnocení je plně v jeho kompetenci, při zachování následujících pravidel:

Ø     objektivita hodnocení

Ø     komplexnost hodnocení (hodnocení není průměrem známek za dané období)

Ø     zohlednění hodnocení ke zlepšování či zhoršování výkonu žáka během období

Ø     veřejnost hodnocení

 

 

Učitel je povinen vést evidenci o každé klasifikaci žáka, jednak ve svém záznamníku, jednak v klasifikačním archu třídy ( na počítači).

Žák musí být z vyučovacího předmětu vyzkoušen alespoň dvakrát za každé klasifikační období (jedenkrát za čtvrtletí tak, aby hodnocení pokrylo celé klasifikační období). Forma zkoušky se nepředepisuje.

 

Počet kompozic (čtvrtletních prací) stanoví učební osnovy příslušného předmětu.

Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.

Žáci jsou povinni podle pokynů učitelů zaznamenávat klasifikaci do  studijních průkazů a předkládat zákonným zástupcům ke kontrole.

 

Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nehromadily v určitých obdobích (zvláště před koncem pololetí).

Termín písemné zkoušky, která má trvat déle než 20 minut, zapíše učitel do plánu písemných prací ve sborovně školy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

 

Je-li absence žáka v předmětech větší než  25% odučených hodin nebo při počtu získaných známek menším než polovina všech možných, bude žák vždy navržen řediteli školy na doplňkovou zkoušku. Doplňková zkouška je komisionální zkouškou. O konání a termínu  rozhoduje ředitel školy.

 

Hodnocení protokolů laboratorních cvičení a samostatných projektů v  jednotlivých předmětech je součástí klasifikace, jejich neodevzdání v určeném termínu může být důvodem pro neuzavření klasifikace případně snížení známky z daného předmětu.

 

Vyučující je za provedené hodnocení plně zodpovědný.

V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný stupeň rozhodnutím ředitele školy.

 

Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání vý-

sledků  hodnocení žáka,je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel,krajský úřad.

V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení týká hodnocení chování nebo předmětu

výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy ,

krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků podle § 30 odst. 2. V pří-

padě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní,

nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí

, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost

na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

-4-

 

 

 

 

5) Výchovná opatření a hodnocení chování žáků

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a kázeňská opatření, která uděluje žákům ředitel školy nebo třídní učitel (§ 31 zákona 561/2004 )

Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. (§ 10 odst. 1 vyhl. 13/2005)

Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.(§ 10 odst. 2 vyhl. 13/2005)

 

Při porušení pravidel stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákům uložit (§ 10 odst. 3 vyhl. 13/2005):

       a)     napomenutí třídního učitele 

b)       důtka třídního učitele  

c)       důtka ředitele školy

Ředitel školy může v případě závažného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem uložit kázeňská opatření (§ 31 zákona 561/2004):

d)      podmíněné vyloučení ze školy  (zkušební doba nejdéle jeden rok)

e)       vyloučení ze školy

 

Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovené školským zákonem. (§ 31 odst. 6 zákona 561/2004 )

 

Rozhodnutí pod bodem d) a e) jsou správními akty, které podléhají správnímu řízení (lze se proti nim odvolat prostřednictvím Gymnázia Lanškroun ke Krajskému úřadu Pardubického kraje do 15-ti dnů od sdělení rozhodnutí).

 

O udělení a uložení pochvaly, napomenutí, důtky a jeho důvodech uvědomí ředitel školy nebo třídní učitel (vždy ten, kdo uděloval) prokazatelným způsobem žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka. (§ 10 odst. 6 vyhl. 13/2005)

 

Udělení pochvaly či uložení napomenutí nebo důtky zapíše třídní učitel do třídního výkazu.Pod číslem jednacím budou zapsány pochvaly a důtky ředitele školy.

 

Hodnocení chování žáků

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními učiteli a schvaluje ředitel školy po projednání v pedagogické radě.

Chování se klasifikuje podle toho, jak žák dodržuje pravidla slušného chování a školní řád.

Celková klasifikace chování v jednom klasifikačním období nemá vliv na celkovou klasifikaci chování v dalším klasifikačním období.

Udělení 2., 3. stupně z chování se zdůvodní v třídním výkazu (zapíše třídní učitel).

 

Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:

       1  - velmi dobré

2  - uspokojivé

3  - neuspokojivé

 

Stupeň 1 (velmi dobré)

Chování bez závad nebo pouze s ojedinělými drobnými přestupky proti školnímu řádu, které se neopakují. Má kladný vztah ke kolektivu třídu a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování

 

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování s opakujícími se drobnými přestupky proti školnímu řádu, které neustanou ani po důtce ředitele školy, nebo chování se závažným přestoupením školního řádu.

 

-5-

                                                                                                                                                                                                        Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování s opakovanými závažnými přestupky proti školnímu řádu, morálním zásadám a pravidlům soužití, které neustanou ani po důtce ředitele školy, nebo chování zvláště zavrženíhodné.

 

 

 

6) Zkoušky v náhradním termínu a opravné zkoušky

Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí pro závažné objektivní příčiny, určí ředitel školy  pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. (§ 69 odst. 5 zákona 561/2004).

(Na vysvědčení se uvede nehodnocen)

 

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí pro závažné objektivní příčiny, určí ředitel školy  pro jeho hodnocení náhradní termín a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.  (§ 69 odst. 6 zákona 561/2004)

 

O zkoušce v náhradním termínu provede zkoušející záznam do Protokolu o zkoušce v náhradním termínu a předá jej třídnímu učiteli k založení do osobní dokumentace žáka. Třídní učitel provede záznam o zkoušce v náhradním termínu do třídního výkazu.

 

 

Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do 31. srpna příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. (§ 69 odst. 7 zákona 561/2004)

 

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.  (§ 69 odst. 8 zákona 561/2004)

 

Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.

Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.

 

O opravné zkoušce provede zkoušející záznam do Protokolu o komisionální zkoušce a předá jej třídnímu učiteli k založení do osobní dokumentace žáka. Třídní učitel provede záznam o opravné zkoušce do třídního výkazu.

 

7) Komisionální zkoušky

Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

a)  koná-li opravné zkoušky

b) koná-li komisionální přezkoušení

Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel. Dalšími členy komise jsou zkoušející učitel, který žáka vyučoval danému předmětu a přísedící učitel, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Není-li již zaměstnancem školy, bude zkoušejícím učitelem učitel téže aprobace. Členy komise jmenuje ředitel školy. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise Krajský úřad Pardubického kraje.

Výsledek zkoušky vyhlásí předseda po poradě komise veřejně v den konání zkoušky.

Komisionální zkouška se může konat v jednom dni nejvýše jedna (§ 6 ods.2 vyhl. 13/2005)

 

 

8) Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku

Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci 2. pololetí prospěl.

 

Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

Žák , který plní povinnou školní docházku, v těchto případech opakuje ročník vždy.

(§ 66 odst. 7 zákona 561/2004)

                                                                              -6-

 

 

 

Žák, který po splnění školní docházky nepostoupil do vyššího ročníku, přestává být žákem školy posledním dnem příslušného školního roku nebo po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu anebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku.

(§ 68 odst. 3 zákona 561/2004)

 

 

9) Přestup do jiné střední školy, přerušení studia, zanechání vzdělávání

se umožňuje žákovi na základě písemné žádosti, jejíž součástí je v případě nezletilého žáka souhlas žáka.

a)   Ředitel školy, do které se žák hlásí, rozhoduje o přestupu. V rámci rozhodování o přestupu může stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. Žák přestává být žákem školy, z níž přestoupil dnem předcházejícím dni přijetí na jinou školu. (§ 66 odst. 4 zákona 561/2004)

 

b)  Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, přerušit vzdělávání,  a to na dobu nejvýše 2 let. Po uplynutí doby přerušení studia pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno, popřípadě se souhlasem ředitele školy ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti. Na žádost může být přerušení vzdělávání ukončeno i před uplynutím doby přerušení, nebrání-li tomu závažné důvody . Po dobu přerušení studia není žákem školy. (§ 66 odst. 5 zákona 561/2004)

 

c)   Žák, který splnil povinnou školní docházku, může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonného zástupce. Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější. (§ 68 odst. 1 zákona 561/2004)

 

 

Zrušuje se Hodnocení výsledků vzdělávání žáků ze dne 1.9.2009

Toto Hodnocení výsledků vzdělávání žáků  nabývá účinnosti dnem 18.9. 2009

 

 

 

RNDr. Věra Šverclová

  ředitelka školy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-7-