Články‎ > ‎

Za poznáním a kulturou do Brna

přidáno: 13. 5. 2015 23:26, autor: Jan Zezula   [ Aktualizováno 13. 5. 2015 23:30 uživatelem Věra Šverclová ]



V úterý pátého května se oba předmaturitní ročníky vydaly na celodenní exkurzi do víru moravského města studentů, Brna. Zodpovědní za naše bezpečí byli pan učitel Zezula a pan učitel Toncr.

Ráno jsme se v 7:20 sešli na ulici 5. května. Přesně o půl osmé nás vyzvedl linkový autobus a my se po studentsku, tedy téměř k nerozeznání od smečky divokých zvířat nalodili a dobrodružství mohlo začít.Trasa nebyla krátká, ale díky uvolněné a přátelské atmosféře v autobuse nám cesta utekla rychle.

V Brně nás pan řidič vyložil u Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Rozdělili jsme se do dvou skupin, první dostala na několik desítek minut volno a ta druhá se chystala zhlédnout exponáty anatomického muzea a navštívit mikrobiologický ústav. Zatímco se jedna polovina vzdělávala, ostatní studenti se vydali do nedalekého nákupního centra, kde jsme si mohli koupit něco k jídlu nebo na sebe v jednom z mnoha obchodů.

Po hodině a půl jsme se vyměnili, a tak jsem i já měla možnost ocenit jedinečnost a složitost lidského těla. Všechny příspěvky v muzeu byly dříve částmi skutečných a žijících těl,  jejichž "majitelé" souhlasili s tím, že po smrti budou věnováni do rukou vzdělávacích institucí. K vidění zde byly kosti, klouby, lebky, vypreparované orgány, dokonce i lidské plody v různých fázích nitroděložního vývoje. Otrlejší jedinci se mohli "pokochat" vitrínou, kde byly v láku naložená nenarozená miminka s fatálním postižením neslučujícím se se životem. Když jsme si všechno důkladně prohlédli, mohli jsme konečně umlčet své kručící žaludky.

Po obědě nás čekala cesta do interaktivního vědeckého parku VIDA, kde jsme dostali šanci mimo jiné pobýt ve zvukotěsné komoře, stát na plošině simulující zemětřesení, vypustit horkovzdušný balón nebo si změřit rychlost reflexů. Tolik atrakcí nás všechny unavilo, a to nás zlatý hřeb dne teprve čekal.

Autobus nás přivezl blíž k centru města a už potřetí za ten den jsme se vydali na další misi za jídlem. O půl sedmé večer jsme se sešli u Janáčkova divadla, kde stál autobus, jenž nám posloužil jako provizorní šatna. Nejprve se slečny převlékly do společenských šatů a posléze chlapci vyměnili trička za košile a mikiny za saka.Společně jsme se procházkou přemístili k Městskému divadlu, usedli jsme do měkkých sedaček a ponořili se do děje divadelní hry dvo jice V+W (či vlastně trojice V+W+J) Těžká Barbora, kde v rolích původně obsazených Janem Werichem a Jiřím Voskovcem excelovala herecká dvojice Michal Isteník a Jiří Ressler. Po kulturním zážitku jsme se přesunuli zpět před Janáčkovo divadlo, kde jsme nasedli do autobusu, který nás po dlouhém a zážitky naplněném dni odvezl zpět do Lanškrouna.

Celý den jsem si velmi užila, každá naše zastávka byla více než zajímavá, ale dohromady v jednom dni to bylo velmi únavné.


Šárka Matějková, septima


Comments