Ve středu 5. října
2016 jsme se všichni celí natěšení sešli o půl osmé ráno na
vlakovém nádraží a vyrazili na náš společný výlet do Vídně.
Vlak byl naprosto narvaný, a tak jsme všichni stáli v uličkách a
byli jsme rádi, že se v Brně uvolilo pár míst a my si mohli
konečně sednout. Cesta nám utíkala díky dobré společnosti
velice rychle, ani jsme se nenadáli a byli jsme ve Vídni. Počasí
nám bohužel moc nevyšlo, ale ani déšť a zima nás neodradily od
návštěvy zábavního parku Prater. Několik nejstatečnějších
zkusilo i nějaké ty atrakce. Z vlastní zkušenosti vám můžu
říct, že není moc příjemné, když visíte dvacet metrů nad
zemí hlavou vzhůru a prší na vás. Tak jsme se tedy před špatným
počasím schovali na výstavě obrazů v zámku Belveder. Měli jsme
možnost prohlédnout si například obrazy známého Schieleho či
Kokoschky. Viděli jsme také nádherný obraz Polibek Gustava
Klimta. A aby té kultury nebylo málo, udělali jsme si procházku k
Hundertwasserhausu, rychle se pokochali extravagancí tohoto domu a
spěchali do našeho náhradního domova na další tři dny. K
večeři jsme dostali obrovský řízek s bramborovým salátem. To
bylo naprosto nejlepší zakončení skvělého dne. Druhý den jsme
vyrazili na výstavu do Přírodovědného muzea, prohlédli jsme si
Dóm svatého Štěpána a nakonec vyrazili na nákupy na
Mariahilferstrasse. Na třetí den jsme si objednali pěkné počasí
a stihli jsme toho snad nejvíce. Hned ráno jsme vyrazili na
prohlídku parlamentu, kterým nás provázel neskutečně sympatický
a vtipný chlapík. Nemohli jsme si odpustit ani prohlídku radnice a
návštěvu ZOO. Vídeňská zoologická zahrada je opravdu krásná
a pandy naživo jen tak někde neuvidíte. Sice jsme byli po celém
dni na nohách už unavení, ale kouzlo noční Vídně nás táhlo
opět ven. Čtvrtý den jsme se už jen nasnídali a vyrazili na
vlak. Domů jsme přijeli plní dojmů, zážitků a vzpomínek.
Vídeň je nádherná, a i když jsem v ní už byla nespočetně
krát, pokaždé mě znovu a znovu uchvátí. Moc děkujeme za
organizaci tohoto výletu panu Marešovi a paní Bočkové, všichni
jsme si to náramně užili a jsme rádi, že jsme se mohli se školou
podívat i za hranice ČR. Věřte mi, kdo s námi nejel, hodně
prohloupil. Text: Martina Grobelná |
Články >