Ve středu 5. října 2016 jsme se všichni celí natěšení sešli o půl osmé ráno na vlakovém nádraží a vyrazili na náš společný výlet do Vídně. Vlak byl naprosto narvaný, a tak jsme všichni stáli v uličkách a byli jsme rádi, že se v Brně uvolilo pár míst a my si mohli konečně sednout. Cesta nám utíkala díky dobré společnosti velice rychle, ani jsme se nenadáli a byli jsme ve Vídni. Počasí nám bohužel moc nevyšlo, ale ani déšť a zima nás neodradily od návštěvy zábavního parku Prater. Několik nejstatečnějších zkusilo i nějaké ty atrakce. Z vlastní zkušenosti vám můžu říct, že není moc příjemné, když visíte dvacet metrů nad zemí hlavou vzhůru a prší na vás. Tak jsme se tedy před špatným počasím schovali na výstavě obrazů v zámku Belveder. Měli jsme možnost prohlédnout si například obrazy známého Schieleho či Kokoschky. Viděli jsme také nádherný obraz Polibek Gustava Klimta. A aby té kultury nebylo málo, udělali jsme si procházku k Hundertwasserhausu, rychle se pokochali extravagancí tohoto domu a spěchali do našeho náhradního domova na další tři dny. K večeři jsme dostali obrovský řízek s bramborovým salátem. To bylo naprosto nejlepší zakončení skvělého dne. Druhý den jsme vyrazili na výstavu do Přírodovědného muzea, prohlédli jsme si Dóm svatého Štěpána a nakonec vyrazili na nákupy na Mariahilferstrasse. Na třetí den jsme si objednali pěkné počasí a stihli jsme toho snad nejvíce. Hned ráno jsme vyrazili na prohlídku parlamentu, kterým nás provázel neskutečně sympatický a vtipný chlapík. Nemohli jsme si odpustit ani prohlídku radnice a návštěvu ZOO. Vídeňská zoologická zahrada je opravdu krásná a pandy naživo jen tak někde neuvidíte. Sice jsme byli po celém dni na nohách už unavení, ale kouzlo noční Vídně nás táhlo opět ven. Čtvrtý den jsme se už jen nasnídali a vyrazili na vlak. Domů jsme přijeli plní dojmů, zážitků a vzpomínek. Vídeň je nádherná, a i když jsem v ní už byla nespočetně krát, pokaždé mě znovu a znovu uchvátí. Moc děkujeme za organizaci tohoto výletu panu Marešovi a paní Bočkové, všichni jsme si to náramně užili a jsme rádi, že jsme se mohli se školou podívat i za hranice ČR. Věřte mi, kdo s námi nejel, hodně prohloupil.

Text: Martina Grobelná

Foto: Martina Bílá