Články‎ > ‎

SPORTOVNĚ - TURISTICKÝ KURZ

přidáno: 25. 9. 2018 22:59, autor: Markéta Stasiowská   [ Aktualizováno 2. 10. 2018 1:38 uživatelem Zdeněk Duffek ]
Jako každý rok se i naše třída vydala na začátku sexty společně s druhým ročníkem na Sportovně-turistický kurz na Pastviny. My jsme našemu pobytu říkali jednoduše “cyklisťák”, zkratka STK se moc neujala. V neděli po obědě jsme se obě třídy sešly před gymnáziem, společně s paní učitelkou Stasiowskou a Gondovou a panem učitelem Duffkem a Střechou se opřely do pedálů a vyrazily směr Pastviny. Cestou jsme nabrali naše spolužáky z okolních vesnic a udělali si malou zastávku v cukrárně v Jablonném nad Orlicí. Řekla bych, že paní prodavačka nám vděčí za největší tržbu za poslední měsíce.

Na večeři jsme všichni šťastně dorazili na chatu Bublačku, kde jsme byli celý týden ubytování a chutně krmení.

Na následující dva dny nás učitelé rozdělili do čtyř skupin a v nich jsme pak dělali různé aktivity: malý cyklovýlet po okolí, střílení ze vzduchovky, zdravovědu, pracování s buzolou a azimuty, sportovní hry a nakonec ježdění na kanoích. Za sebe mohu říct, že se mi kanoe líbily nejvíce. Obzvlášť jsme se nejvíc nasmáli, když jsme se do ní snažili nacpat co nejvíce lídí. Asi si dokážete představit, co dělá přetížená loď.

Ve středu nás čekal obávaný cyklovýlet do Orlického Záhoří. Ze čtyř skupin jsme udělali dvě a každá objela trasu dlouhou šedesát kilometrů z jiné strany. Všichni jsme se potkali pouze na obědě, kdy jsme doplnili palivo kuřecím stehnem. Bez drobných potíží by to nebylo to správné dobrodružství. Tím chci říci, že jsme se nevyhnuli píchlým kolům a vyměňování duší. Naštěstí se nikdo nevyboural, a tak všichni dorazili v celku jen možná trochu utahaní a s pocitem, že už kolo nechtějí nikdy v životě vidět.

Večerní volno jsme obvykle vyplňovali hraním badmintonu, sezením na gauči v prvním patře, kde se dala chytit wifi nebo po skupinkách na pokojích. Ve středu si  pro nás pan Střecha připravil jednu ze svých stezek odvahy. Přestože jsem si myslela, že většina z nás je nebojácná, větev pana Duffka, některé opravdu vyděsila.

Ve čtvrtek nás čekalo sportovní dopoledne, kdy jsme hráli softball, volejbal, ping pong, co se komu chtělo. Učitelé mezitím připravovali orientační závod zvaný “survival”, na který jsme vyběhli po poledním klidu. Na vítěze jste si dokonce mohli vsadit v naší malé sázkové kanceláři. V závodě jsme zúročili všechny dovednosti, které jsme se v pondělí a úterý naučili. Nejdůležitější bylo orientování v terénu s pomocí mapy a buzoly. Cílem bylo správně vyřešit tajenku a doběhnout co nejrychleji do cíle. Ale co si budeme, kdo z nás opravdu běžel déle než prvních sto metrů? První tři místa byla spravedlivě oceněna a vklad sázkové kanceláře byl spravedlivě rozdělen mezi nejpřesnější sázkaře.

Večer jsme se ohřáli u ohně a zaplnili žaludky špekáčky nebo pizzou, někteří obojím.

Celý týden nám vyšlo pěkné počasí, svítilo sluníčko a teploty se pohybovaly vysoko. V pátek si tam nahoře asi řekli, že nám musí být líto, že jsem si vůbec neužili deště, protože celou zpáteční cestu z Pastvin do Lanškrouna mám propršelo. Všichni vypadali jako by i s kolem zajeli do rybníka a ti, co na kolech neměli přidělané blatníky, že to cestou vzali ještě přes bažinu. Ale stejně jako ve středu se nikomu nic nestalo, tentokrát ani nikdo nepíchnul a tak náš cyklistický kurz skončil úspěšně a my jsme se mohli vydat do sprchy a suchých domovů.


Michaela Jánešová




ą
IMG_5629.JPG
(5042k)
Zdeněk Duffek,
2. 10. 2018 1:15
Comments