Články‎ > ‎

Lyžařský výcvikový kurz 1. + 5.A

přidáno: 27. 2. 2013 4:58, autor: Zdeněk Duffek   [ Aktualizováno 28. 2. 2013 23:33 uživatelem Web Admin ]

Týden po jarních prázdninách, v neděli 10. února, se vydal 1. ročník společně s kvintou na lyžařský výcvik do Říček v Orlických horách. Jako doprovod s námi byl p. Joza, p. Toncr, p. Duffek a pí. Stasiowská.

Už při odjezdu bylo jasné, že nudit se následující týden určitě nebudeme. Cesta autobusem nás v tom jedině utvrdila.  

                                                                                                                                            

Po příjezdu na Sokolskou chatu jsme vytahali všechny věci, kterých bylo opravdu hodně, protože „účastníků  zájezdu“ bylo téměř 50.

V neděli jsme se zabydleli, napsali rozřazovací test, seznámili se s programem a sdělovali si dojmy z dnešního dne dlouho do noci. Ráno jsme pocítili, že další noc už půjdeme spát brzy.

V pondělí jsme se vydali pěšky na sjezdovku, abychom poznali, jaký bude náš trest, když nebudeme hodní (další dny už jsme naštěstí jezdili skibusem). Podle našich dovedností jsme se rozdělili do čtyř družstev. „Velitel“ skupiny nebyl stálý, pokaždé jsme měli někoho jiného. Někdo poznal, že lyžování je sranda, jiný byl otráven už od začátku, protože mu to nešlo. Po dobrém obědě na chatě jsme se vydali zase zpět a po čtvrté hodině jsme měli konečně padla.

Úterý probíhalo následovně. Všichni dělali pokroky, hlavně nižší skupiny.

Večery jsme vyplňovali hraním ping pongu, zpíváním písniček s kytarou, vyprávěním zážitků, nebo hraním stolních her.

Ve středu jsme se rozdělili na běžkaře a lyžaře, ve čtvrtek se skupiny prohodily. Po těchto dnech spousta z nás zjistila, že běžkaření není vůbec špatné, naopak, byla u toho sranda a některé povedené kousky jsou natočeny. I ti, kteří na tom v životě nestáli, to bez obtíží zvládli. Každý jel podle svých schopností, někteří si dali více kilometrů, jiní méně. Vyzkoušeli jsem si , jaké to je sjíždět na běžkách sjezdovku. Tady jsme zažili asi největší legraci J  Nejdůležitější je, že jsme se všichni ve zdraví vrátili na chatu, včetně druhé skupiny, která si užívala přes den na sjezdovce.

Pátek jsme měli volný a každý si mohl jezdit, jak chtěl. Poobědvali jsme, sbalili si, uklidili a hurá domů. Být tam o den déle, tak už nás aspoň polovina odpadne, protože jsme byli celkově hodně unavení.  

Bylo to určitě přínosné pro všechny, protože jsme se jako třídy více vzájemně poznali. Až  na dvě zlomené hůlky, pár puchýřů a modřin, se nic vážného nestalo a s dobrým pocitem jsme odjeli domů…)


Za 1.+5.A  M. Holubářová

 

 

 

 

ą
Zdeněk Duffek,
27. 2. 2013 4:58
ą
Zdeněk Duffek,
27. 2. 2013 4:58
ą
Zdeněk Duffek,
27. 2. 2013 4:58
ą
Zdeněk Duffek,
27. 2. 2013 4:58
ą
Zdeněk Duffek,
27. 2. 2013 4:58
ą
Zdeněk Duffek,
27. 2. 2013 4:58
ą
Zdeněk Duffek,
27. 2. 2013 4:58
Comments