Kvarta v Beskydech

přidáno: 20. 6. 2016 22:27, autor: Tomáš Krisl   [ aktualizováno 22. 6. 2016 2:20 ]
2. a 3. června jsme se my, třída kvarta, vydali na školní výlet do Beskyd, resp.do Rožnovska a Frenštátska.
Vyrazili jsme již časně ráno z lanškrounského vlakového nádraží, sbaleni a připraveni na cestu, jelikož východní Morava je opravdu z Lanškrounska poměrně daleko i vlakem a my jsme toho měli v plánu ještě mnoho.
Čas utíkal i s několika přestupními stanicemi. Konečně dopoledne jsme dojeli do stanice Rožnov pod Radhoštěm. V tomto městě jsme absolvovali jedinou muzejní prohlídku za celý výlet ­ a to ve zdejším skanzenu ­ kde to bylo velice zajímavé. Už tehdy jsme mohli rázně ochutnat přízvuk některých zdejších rodáků. Dále jsme pokračovali strmým výstupem na horu Radhošť, která nám dala zabrat až až. Po zdlouhavé a náročné cestě jsme došli až na vrchol. Uf. Zde jsme potkali nádherný výhled, ale i boudu, kde jsme si mohli trochu oddychnout a napapat se. Poté jsme pokračovali směr Pustevny k stavbám Tanečnica a vyhořelému Libušínu, kolem kterých jsme jen prošli. Na cestě do Trojanovic k chatě Koksař, kde jsme byli ubytovaní, zase následoval velmi prudký sestup.
V podvečer jsme došli tam, kam jsme si cíl vytyčili. V na první pohled normálním ubytovacím zařízení Koksař jsme ale ztuhli zděšením poté, co jsme vstoupili do svých chatek. Byli jsme tak omráčeni, že jsme se ačkoliv extrémně zpoceni po výšlapu neosprchovali. Vypadalo to otřesně. Zvenku byly nejištěné zásuvky pod proudem. Chatky se téměř samovolně rozpadaly. Hned před dveřmi ležela uhnívající krysa a za dveřmi její ségra i s exkrementy. Z výlevek sprchy a umyvadla vylézali pavouci různých druhů a velikostí doslova po desítkách. Po koupelně byla všude vajíčka pavouků a taky chuchvalce vlasů atd. No, raději už to dále nebudu rozebírat.
Zděšeni jsme se usídlili a šli do hlavní budovy na večeři, kterou připravoval místní majitel Vietnamec. Jídlo bylo jednou z mála světlých stránek, které nám z ubytování zbyly. Po večeři jsme se dousídlovali a poté se vydali na stezku odvahy, která ukončila náš první den.
Druhý den ráno jsme se probudili, vstali, nasnídali, zahráli softbal na místním trávníku a šlo se do Frenštátu pod Radhoštěm, odkud jsme nakonec stejnou cestou zpátky, vlakem, dojeli až domů. Zkrátka druhý den by se dal nazvat jako odpočinkový a vracecí.
Výlet byl úžasný a vrátili jsme se z něho plni zážitků ­ i se štěnicemi. Ale to si rozebereme příště.
Kaktus


  

Comments