Články‎ > ‎

HOŘÍCÍ KEŘ

přidáno: 14. 1. 2014 1:30, autor: Jan Zezula   [ aktualizováno 14. 1. 2014 3:53 ]
(Film Agnieszky Holland pro vyšší a čtyřleté gymnázium, 18. 12. 2013)

    Najednou vzplál.
    V tom ohni bylo jeho rozhořčení, byly tam jeho nejhlubší pocity, myšlenky, strach. ale i naděje.
    Avšak plameny neničily jen jeho život. Oheň se přenesl i na jeho nejbližší, které však nespaloval zvenku, ale zevnitř. V některých srdcích se zažehly plameny odvahy, ale ty byly brzo uhašeny kapkami stékajícími po stěnách vězení.
    Zmizel ten oheň úplně? Dokáže být dobrovolná oběť zapomenuta? Ne. Plamínky, ať už jakkoliv drobné, zůstávaly v lidech stále. Sice se nedokázaly projevit hned, ale právě totalitní režim byl ten, který je živil a nutil je růst.
    Palachův oheň ve své době revoluci nezažehl, ale jeho oběť se o pár let později stala jiskrou, z níž se zrodila naše svoboda a demokracie.
                                                                                                                        Kateřina Kocandová, 4. ročník

Obsáhlejší článek Kateřiny Chládkové (septima) o uvedeném filmu vyjde v dalším čísle Listů Lanškrounska.
O víkendu 18. a 19. 1. Česká televize uvede dva pořady věnované Janu Palachovi (přesnější informace viz nástěnka s doporučenými rozhlasovými a televizními programy v 2. patře).
Pokud vás film zaujal a hlouběji zasáhl, napište o něm také.
JZ
Comments