Hopsa hejsa do Prahy, nevidíme, mrtvoly

přidáno: 9. 5. 2017 0:37, autor: Tomáš Krisl   [ aktualizováno 9. 5. 2017 0:38 ]
Takto nějak lze shrnout společnou dubnovou exkurzi 3. ročníku a septimy. V rámci svého rozvoje a vzdělávání jsme vyrazili do Prahy. Dopolední program měla každá třída oddělený - septima zamířila na Neviditelnou výstavu a 3. ročník do JumpParku. Odpoledne jsme se ale sešli na společné zábavě - okukování mrtvol a jejich kousků na výstavě Bodies, kterou jsme si nemohli nechat ujít. 
A jak je to pohledem studentů?

Za třetí ročník informuje Martina Grobelná:
V úterý 18. dubna se třetí ročník vydal prozkoumávat naše hlavní město. Cestu ve vlaku jsme si zkrátili hraním hazardní hry jménem Prší a ani jsme se nenadáli a už jsme byli v Praze. Naše první zastávka byla v JumpParku. Skákali jsme na obrovských trampolínách, učili se salta a dokonce jsme si i zahráli vybíjenou na trampolínách. Po hodině jsme celí upocení, znavení, ale hlavně pobavení a s dobrou náladou vyrazili na Výstaviště Holešovice. 
Slyšeli jste už o Body the Exhibition? Výstavě lidských těl? Tak právě tam byla naše druhá zastávka. Viděli jsme kosterní systém, svalstvo, orgány a další části lidského těla. Byli jsme zaskočeni, fascinováni a hlavně jsme se i něco naučili. Provázel nás milý student medicíny, který byl ve třetím ročníku a znal odpovědi na všechny naše otázky. Dvě hodiny utekly jako voda a my už museli zpět na vlakové nádraží. Domů jsme dorazili s novými zážitky a s dalšími krásnými vzpomínkami na naše studium na gymnáziu. 

Za septimu informuje Jana Bočková:
Slepota. Pro někoho noční můra, pro někoho těžká realita. Neviditelná výstava v Novoměstské radnici v Praze nám dala možnost si život v naprosté tmě vyzkoušet a ukázat nám, že ztráta zraku není koncem světa. Postupně jsme si pod dohledem (nebo v tomto případě spíš pod poslechem) prošli rodinným domem (předsíní, obývacím pokojem, kuchyní a koupelnou), tržnicí, staveništěm, parkem, lesem, muzeem a barem, kde jsme si mohli zakoupit i zkonzumovat jeden z nabízených nápojů či sušenek. 
Poté, co jsme si opět zvykli na světlo, vyrazili jsme na dnes už poněkud sešlé výstaviště v Holešovicích, tento den ještě lemované opuštěnými, často i napůl rozebranými atrakcemi Matějské pouti. My jsme zamířili do budovy, hned naproti povodněmi zničenému divadlu Spirála, kde se nacházela výstava Body the Exhibition, plná nejrůzněji vypreparovaných těl. Celá expozice vznikla v laboratořích předních světových anatomů. Jednotlivé části těl prošly procesem plastinace, při které je tělní tekutina nahrazena silikonem. Práce na celotělových exponátech je velmi náročná a často trvala více než jeden rok. Většina z nás se marně snažila porovnat si v hlavě obrázek z učebnice s viděnými exponáty, které zdaleka nejsou tak přehledné, jak se nám snaží knižní ilustrace namluvit.
Po výstavě už následoval pouze krátký rozchod, a pak jsme se vydali směr Lanškroun.


Comments