Vodácký kurz 2018

Jako každoročně, i letos se třetí ročník a septima zúčastnili vodáckého kurzu na Vltavě. Nadšení a nabalení jsme se ve středu ráno nalodili do autobusu pana Šilara a vydali se za dobrodružstvím. Cestou nás přepadl lehký deštík, ale jelikož jsme plánovali nastoupit do lodí až další den, zatím jsme se tím moc netrápili. Navštívili jsme zámek Červená lhota a stavili se na obědě. Odpoledne jsme již dorazili do Rožmberka, kde jsme se ubytovali a vyšlápli si omrknout zdejší hrad. Následoval rozchod, při kterém jsme se buď vydali někam na večeři, či za zábavou.

Čtvrtek nás zastihl chladným počasím. Odblékli jsme se do lodí a jen doufali, že se nepřevrhneme hned na začátku. Než jsme však nastoupili, museli jsme přerozdělit posádky, jelikož nás byl lichý počet a nikomu z nás se do lodi pro tři moc nechtělo. Když se pak losováním určila právě ona trojice vyvolených, mohli jsme vyrazit. Pochopitelně se dvě loďky "cvakli" hned v první zatáčce, a tak jsme si mohli zkusit vylévání vody z lodi v praxi již několik minut po té, co nám bylo na břehu vysvětleno.

Po dvou hodinách jsme zastavili na jídlo a převlečení, a poté se plavili dál do Českého Krumlova, kde jsme se ubytovali. Prošli jsme si město, s drobnými zastávkami  u jezů, které nás čekali následující den... vypadali děsivě, a taky měli proč.

Jak už jsem zmínila, v pátek nás čekali jezy. Celkem byly čtyři. Učitelé nám doporučili, obléci se co nejméně, jelikož i kdyby jsme se na jezech nepřevrátili, určitě budeme pocákaní. Ráno ovšem stále panovalo chladnější klima, a to i přes sem-tam vykukující sluníčko, a tak se spousta z nás stejně raději přioblékla.

O hodinu později, byly jezy za námi a my se s jektajícími zuby běželi převléct. Konečně se trochu oteplilo a zbytek cesty už proběhl bez nějakého většího koupání. V kempu Zlatá koruna jsme vytáhli lodě na břeh už za plného a hřejivého slunečního svitu a chvátali si každý sehnat něco k jídlu na posilnění před dlouhou cestou domů.



 

 

Poslední ohlédnutí za minulým školním rokem

přidáno: 2. 9. 2018 14:07, autor: Lucie Kubíčková   [ aktualizováno 2. 9. 2018 14:09 ]

Než se za pár hodin rozezní zvonek, chtěla bych vzpomenout na jednu z posledních hodin češtiny v loňském školním roce, kdy sekundu, tercii, první a druhý ročník navštívila paní Belejová z Albatros Media. Je redaktorkou v jeho dvou nakladatelstvích a žáky velmi poutavým způsobem seznámila s činností nakladatelství a postupem, jak vzniká kniha. (Proč nenahlédnout pod pokličku, když se celý rok o knížkách bavíme.)

V druhé polovině si žáci v menších skupinkách zahráli na redakční radu, měli za úkol vymyslet námět na novou knížku a popsat, jak by vypadala, pro koho by byla určená, navrhovala se i předpokládaná prodejní cena či ilustrace. Na závěr došlo k hlasování, aby se vybraly ty nejvhodnější do zařazení do edičního plánu. Mnohé nápady byly vskutku zajímavé, a je tak možné, že se třeba některé z tipů našich žáků v blízké době objeví na pultech knihkupectví…

Necháme se překvapit. A jistě nás mile překvapí i to, co nám přinese ten letošní, ještě nenakousnutý školní rok.

Naše cesta do Švýcarska

přidáno: 3. 7. 2018 1:31, autor: Petr Mareš

Gymnázium Lanškroun pořádá každoročně pro své studenty poznávací zájezdy, na konci tohoto školního roku to bylo do Švýcarska. V době od 4. do 9. června si tak téměř 70 žáků mohlo v Kostnici připomenout pohnuté osudy Jana Husa, podívat se do Curychu, Lausanne, Montreux, Ženevy a Bernu, navštívit Muzeum olympijských her, středověký vodní hrad Chillon, Evropské centrum pro atomový výzkum (CERN) a samozřejmě také sýrárnu a čokoládovnu.



Svoje dojmy zpracoval ve svém cestopisném fejetonu Matyáš Grof:



Moje cesta do Švýcarska (Fejeton s prvky cestopisu)

Má cesta do Švýcarska nebyla jen za poznáním nádherné přírody a historických center zdejších měst v čele s katedrálami. Hlavní cíl mého pobytu bylo zjistit, zda jsou Švýcaři ve skutečnosti opravdu tak precizní a čistotný národ.

Po příjezdu do země mě na hranicích s Německem uchvátila státní švýcarská vlajka, která se jak voják hradní stráže vzpřímeně tyčila a hlídala hranice před nepřítelem. Jakýpak nepřítel by se však na Švýcarsko mohl vrhnout? Vždyť tato země, jež na všechny tasí svojí nezávislost, nezažila války pach již přes 200 let. A to je zde zavedena dokonce povinná základní vojenská služba pro každého občana. Tato služba se zdá být k okolnostem zbytečná, i když si na ni Švýcaři potrpí. Myslím si, že by stačilo, kdyby Švýcarsko střežila jen vlajka a pár celníků na hranicích. Těch pár celníků proto, aby byl neznalý turista obeznámen s tím, že se nedostal do střediska Červeného kříže, nýbrž na státní hranice.

Jak cesta do středu Švýcarska ubíhala, bylo čím dál tím více znát, že jsem právě v této zemi. Pár místních znaků určitě nenajdete jinde v Evropě, ba ani na světě. Jedna z věcí, čím se Švýcaři chlubí, jsou hodinky a jejich přesnost. Běžně se stane, že jdete městem a vidíte na rušné křižovatce mezi auty na kole jet byznysmena ve svém černém obleku a se svými nejdražšími hodinkami Rolex na levé ruce. Nehledě na počasí nosí svůj nejdražší oblek a nejdražší hodinky, které si pořídil v jednom z obchodů s drahými hodinkami, které potkáte ve stejné ulici klidně i čtyři. Kdo nemá své hodinky u sebe, jako by nebyl Švýcar. Zvlášť když jste bohatý finančník, který se musí prezentovat před svými zákazníky a spolupracovníky v co nejlepším světle. Čím dražší hodinky, tím lepší. Hlavně aby šly přesně. Pokud však budete mít štěstí, i ve Švýcarsku uvidíte hodiny, které nejdou přesně. Mně se to poštěstilo v Ženevě, kde jsem si byl prohlédnout květinové hodiny, které však i přes svou krásu měly zpoždění hodinu 14 minut a 36 sekund.

Co mě udivilo na Švýcarsku nejvíce byla zdejší čistota. To, o čem si Středoevropan může nechat zdát jen ve snu. Ulice měst vyčištěny, bez odpadků. Naprosto uklizeno i na venkově a v horských vesničkách. Lidé neodhazují odpadky, kam je napadne, ale umisťují je do odpadkového koše. Všechna jezera, která jsem měl možnost vidět a smočit si v nich nohy, měla pohádkově modrou barvu a v mělkých vodách byla voda dokonale průhledná. Zde se člověk nemusí bát kožní vyrážky způsobené vypouštěnými chemikálii či přemnoženými sinicemi. Prostě nádhera.

Kombinace rozlehlých modrých jezer s Alpami v pozadí byla kouzelná. Bílé vrcholky se na člověka blýskly a nejeden lyžař měl hned chuť vyměnit boty vycházkové za boty lyžařské.

Závěrem: Ano, vskutku, Švýcaři jsou precizní a čistotný národ, který musí mít vše dokonalé. Nepotkal jsem mnoho Švýcarů, kteří by se chovali jako typický Středoevropan. Švýcaři jsou v tomto ohledu opak a k cizincům se chovají jen mile a vstřícně. Cestu do Švýcarska bych doporučil nejen milovníkům sýrů a čokolád, ale i lidem, kteří chtějí najít klid v horách či navštívit významná sídla světových organizací.

Dohromady nás bylo víc než 70:-D
Tady jsme bydleli.
Hlavní město Bern má své jméno po medvědovi.
To není moře, ale Bodamské jezero.
Ženevské jezero s hradem Chillon.
Expozice Mikrokosmos v CERNu.
Zeď reformátorů v Ženevě.


Foto:

Zuzana Rybková a Dan W. Skala

Sexta na výstavě Cosmos Discovery

přidáno: 27. 6. 2018 12:32, autor: Matyáš Grof   [ aktualizováno 27. 6. 2018 12:33 ]

Každý rok jede naše třída, jako každá jiná, koncem jara na nějaký výlet. Tento rok jsme se rozhodli vyrazit do Brna, rodiště pana Střechy, kde se konala světová výstava kosmonautiky Cosmos Discovery s originálními exponáty NASA. Výstava to byla vskutku zajímavá. Na začátku každý dostal svůj audio guide a procházel výstavu od počátků vesmírného dobývání až po současnost a do některých exponátů dokonce mohl vstoupit. Prohlédli jsme si nejen raketoplány či měsíční vozítka, ale i skafandry kosmonautů a osobní věci, které si s sebou kosmonauti do kosmu vzali, včetně potravin. Po obsáhlé prohlídce exponátů jsme si již tradičně oddechli v Galerii Vaňkovka a poté úspěšně odjeli vlakem do Lanškrouna. 

Za třídu 6.A Matyáš Grof

ATLETICKÉ PŘEBORY ZŠ

přidáno: 25. 6. 2018 0:05, autor: Markéta Stasiowská   [ Aktualizováno 25. 6. 2018 0:32 uživatelem Dagmar Flídrová ]

Ve středu 20. 6. 2018 se konaly atletické přebory lanškrounských základních škol a nižšího gymnázia. Žáci si změřili síly v několika atletických disciplínách - 60 m běh, 1500 m běh, skok daleký, skok vysoký, hod míčkem ( pro starší žáky vrh koulí ). Pro vítěze v jednotlivých kategoriích a disciplínách byly připravené diplomy a medaile. Pro nejrychlejší běžce a běžkyně na 1500 m pak pohár starosty města. 
I když v Lanškrouně není typický oddíl lehké atletiky, v některých disciplínách padaly neuvěřitelné výkony. Z reprezentantů naší školy si nejlépe vedly starší žákyně, které obsadily všechna první tři místa v hodu míčkem, v běhu na 60 m 1. a 2. místo, v běhu na 1500 m 2. a 3. místo, ve skoku vysokém 1. a 3. místo a ve skoku dalekém 2. a 3. místo. Starší žáci obsadili 1. a 2. místo v běhu na 60 m a 1500 m, 1. místo ve skoku dalekém a 3. místo ve vrhu koulí. Několik medailových pozic posbíraly i kategorie mladší žákyně a mladší žáci.
Závěrem bychom chtěli poděkovat všem našim účastníkům přeborů za maximální výkony, které odvedli a popřát mnoho dalších sportovních úspěchů.

Za učitele TV M. Stasiowská



Celorepublikové finále Eurorebus

přidáno: 24. 6. 2018 22:36, autor: Jan Růžička

V úterý 5. 6. 2018 jsme opět měli zástupce v celostátním finále vědomostní soutěže Eurorebus. Do soutěže školních tříd se probojoval tým kvarty (R. Janů, B. Smolák a V. Říha) a umístil se na celkovém 30. místě (z 54 družstev). V soutěži jednotlivců nás reprezentoval Bedřich Smolák (kategorie ZŠ02), který obsadil celkové 22. místo, a Jakub Gregora (kategorie SŠ), který se umístil celkově 24. Díky bodům, které sbírali i ostatní zapojení žáci naší školy, jsme se v pořadí škol umístili na celkovém 50. místě. Reprezentantům a všem soutěžícím děkujeme a věříme, že od září to zkusí znovu.

Učitelé zeměpisu


Věda u školy

přidáno: 24. 6. 2018 14:20, autor: Tomáš Krisl

Jak již se stalo tradicí, předposlední pátek v červnu se u základní školy Dobrovského koná akce nazvaná Věda u školy. 

Díky pozvání měla naše škola možnost zúčastnit se také a předvést, že i na našem gymnáziu máme trochu přehled o zajímavých věcech a dokážeme je ukázat.

Letos bylo tématem lidské tělo, a proto jsme na toto téma měli připraveny dvě ukázky. První bylo fungování lidského srdce - že to je vlastně jen pumpa - a kudy teče v těle krev. Druhou ukázkou byla lidská paže - jak fungují svaly biceps a triceps. U toho si zájemci mohli vyzkoušet, jak moc musí zabírat biceps, když chceme rukou něco zvednout. Slabší návštěvníci nedokázali uzvednout láhev s limonádou, snad pak tedy ocení, jak je jejich sval silný.

Ukázku jsme doplnili tak jako každý rok prací našeho robotického kroužku. Zájemci si mohli zahrát hry naprogramované na Micro:bitu, s lego robotem si zahrát kámen-nůžky-papír nebo si změřit svou reakční dobu na zařízení ovládané dalším Micro:bitem. Největší úspěchy překvapivě slavily legoauta na dálkové ovládání. U těch bylo neustále plno zájemců a dálková ovládání.





Exkurze 3. ročníku

přidáno: 22. 6. 2018 0:18, autor: Renata Langerová   [ Aktualizováno 22. 6. 2018 2:59 uživatelem Dagmar Flídrová ]

Třetí ročník vyrazil na exkurzi do nedalekého avšak kulturně významného města Litomyšle. Dopoledne věnovali individuální, příjemné a poučné procházce po městě, kde byly v plném proudu přípravy na festival Smetanova Litomyšl. 


Po kulturní části exkurze je však čekal o něco akčnější odpolední plán. Studenti se přesunuli na okraj města do a-kart areny, kde si vyzkoušeli jízdu na motokárách. Někteří si zahráli na pravé závodníky, jiní jeli opatrněji. Mnozí také vyzkoušeli vyhlášenou pizzu, kterou je právě toto místo v Litomyšli známé. Zhruba po třech hodinách pak vesele zamířili k autobusovému nádraží a domů. 

Regina Opielová

Exkurze 5.A do Prahy

přidáno: 21. 6. 2018 22:46, autor: Jan Růžička

Dne 19. června se naše třída s p. uč. Růžičkou a paní ředitelkou v čele vydala na exkurzi do víru velkoměsta – do Prahy. Počasí již od rána vypadalo slibně, takže naší cestě nic nebránilo.

V 7:30 jsme se sešli na vlakovém nádraží v Lanškrouně, odkud jsme v 7:39 odjeli do České Třebové. Tady jsme přestoupili na expres, který nás odvezl do Prahy.

Jako první naše kroky vedly na pražské výstaviště. V těchto dnech tam probíhá výstava s názvem Mumie světa, kterou jsme se rozhodli navštívit. Vystavené exponáty byly doplněny o zajímavé informace o mumifikaci a mumiích samotných. Myslím, že výstava byla pro všechny velmi naučná.

I když nikdo z nás neměl po výstavě na jídlo ani pomyšlení, naším dalším cílem bylo Václavské náměstí, kde jsme měli rozchod na oběd. Většina z nás vyrazila na jídlo do místních obchodů. Ta menší část jedla svačinu z domu. Všichni jsme nabírali síly na odpolední program.

Čekala nás procházka po zajímavých místech Prahy. Za poslechu krátkého výkladu našeho pana učitele jsme si mohli prohlédnout mimo jiné Obecní dům, Prašnou bránu, Národní divadlo, Tančící dům nebo kostel sv. Cyrila a Metoděje. I přes nespokojené komentáře k délce cesty od některých z nás jsme nakonec došli až k našemu cíli – na Vyšehrad. Zde jsme měli možnost podívat se na místo posledního odpočinku některých slavných osobností našeho národa. Bedřich Smetana, Karel Čapek, Radoslav Brzobohatý, Milada Horáková, Waldemar Matuška a spoustu dalších jmen. Větší zájem ale vzbudil krásný výhled na Prahu, který byl díky hezkému počasí opravdu nádherný. Když jsme se všichni dostatečně pokochali a odpočinuli v místním parku, následoval již přesun metrem na hlavní nádraží. Po krátkém rozchodu, který jsme využili k zakoupení posledních zásob na cestu domů, jsme nasedli do vlaku. Po přestupu v České Třebové a Rudolticích jsme v půl sedmé dorazili zpět na lanškrounské nádraží, odkud jsme už všichni zamířili domů.

Lucie Chládková


I prima cestovala

přidáno: 20. 6. 2018 23:44, autor: Dana Moravcová   [ Aktualizováno 20. 6. 2018 23:52 uživatelem Dagmar Flídrová ]

   14. červen byl tím přesně správným dnem. Nepršelo, nebylo vedro a my jsme vyrazili autobusem směrem k Jaroměři. Abychom naplánovanou trasu stihli, museli jsme si trochu přivstat, neboť odjezd byl v sedm hodin. Udělali jsme dobře, protože silnice byly místy rozkopané, tudíž nás několik semaforů na cestě zdrželo. Pan řidič byl šikula, takže jsme dojeli všude včas.

     První zastávka - Pevnost Josefov. Paní průvodkyně si nás rozdělila do skupin a už jsme plnili různé úkoly, byly docela zábavné.
 Pro některé z nás bylo poměrně náročné jít podzemím v naprosté tmě. Dost nepříjemný pocit, ale ta nádhera, když jsme vylezli ven na světlo.  Vysloužili  jsme si diplom za správnou obranu pevnosti.

     Druhá zastávka - Lanové centrum Pardubice.  Tři hodiny adrenalinu. Lana ve výšce devíti metrů lákala i odrazovala zároveň. Nejprve krátká instruktáž, uvázat lana a už jsme lezli. Mnozí zvítězili sami nad sebou, protože něco takového podstoupili poprvé v životě. Zvládli jsme to. Nejlepší byl sešup dolů. Po absolvování dráhy jsme si dali nanuky, jídlo a ještě řádili na trampolínách.

     Třetí zastávka - Častolovice - zvěřinec. Řeknete si, že je pro mrňata, ale kdo by neměl rád zvířata, když před vámi neutíkají, nechají se pohladit, nakrmit, vyfotit,... Příjemná procházka na závěr. A teď už rychle do autobusu a domů.

                                                                                                                             za primu Dana Moravcová

Výlet do Punkevních jeskyní a na Macochu

přidáno: 14. 6. 2018 1:00, autor: Barbora Pebruanto Šťastná

V úterý ráno 5.6. 2018 jsme se se třídou setkali na vlakovém nádraží v Lanškrouně a vyjeli vlakem do České Třebové, ze které jsme se dostali do Blanska. Tam pro nás učitelky měly připravenou hru, kde bylo úkolem vyfotit se s různými věcmi jako např. prodavačka v obchodě, nějaké zvíře, socha, dopravní značka…

Poté co jsme dorazili do chaty nad propastí, vyrazili jsme do areálu Velká dohoda. Cestou nás ale zastihla bouřka, a tak jsme se vrátili promočení. To nám ale nezkazilo náladu a všichni jsme si to v areálu užili.

Druhý den jsme se vydali do Punkevních jeskyní. Mohli jsme vidět spoustu útvarů, které připomínali rokokové panenky, zasněženou smuteční vrbu, nebo dva krápníky s názvem Věční milenci. Největší zážitek jsme ale měli z jízdy na lodičkách a jízdy lanovkou.

Všichni si výlet hodně užili a bavilo nás to


Pospíšilová Světlana




1-10 of 518