Články


Výlet tercie

přidáno: 30. 6. 2021 1:04, autor: Kateřina Gondová

Tercie vyrazila na přechod Jeseníků!
Trasa byla náročná (denně 17 km), očekávali jsme i bouřky, ale nakonec jsme došli suchou nohou a cestou jsme stihli i Praděd.
Během výletu jsme poseděli s členem Horské služby Jeseníky, od kterého jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací. A i přes menší oděrky, puchýře a spáleniny jsme zdárně došli do cíle.

Vodácký kurz - Vltava 2021

přidáno: 30. 6. 2021 0:59, autor: Kateřina Gondová   [ aktualizováno 30. 6. 2021 3:09 ]

Na konci školního roku se i na septimu a 3. ročník usmálo štěstí a mohli odjet na vodu! Počasí vyšlo na jedničku, Vltava tekla rychle a vody bylo dost. Posádky na lodích se činili a na jezech bylo veselo.
Tato akce byla nejenom sportovního charakteru, ale byl to hlavně společenský balzám na duši, protože jsme se konečně mohli potkat, popovídat si a prožívat něco společně!
Vodácké AHOJ vám všem!

Sekunda na (ale též v) Černém potoce

přidáno: 28. 6. 2021 13:42, autor: Tomáš Krisl

Žáky sekundy v úterý a ve středu 22. a 23. června čekal třídní výlet. 
Začátek byl klasický - přejezd autobusem z Lanškrouna někam jinam. V tomto případě na tábořiště Černý potok v Jeseníkách. 
A zde došlo ke změně. Sekundány a sekundánky si přebrala banda instruktorů a informovala je, že je čeká bojový výcvik v bojových podmínkách. Po rychlém ubytování v chatkách a obědě z místní (a naštěstí ne bojové) kuchyně jsme vyráželi do okolních lesů, kde začal výcvik. Dva týmy museli plnit různé úkoly a přitom spolupracovat (jinak to totiž nešlo zvládnout). Ono překonávání ostnatého drátu a přenášení nevybuchlé miny v jednom moc nejde. Naštěstí byly i takové odpočinkové akce jako plazení po čerstvě posekaném poli a zalehnutí v lese do malin - to zvládnete v pohodě i sami.
Na konci cesty nás čekal zatopený lom a příjemná možnost vykoupání. Hloubka je 38 metrů, tak se hlavně nepotápějte až na dno, dostali jsme proškolení a naskákali do vody. Voda se samozřejmě využila na další bojový úkol - transport zásob z vodní hladiny na souš. A pokud jste čekali klid po návratu do tábora, tak jste se mýlili stejně jako my. Tábor byl obsazen nepřátelským oddílem, který bylo nutno vyhnat.
Po večeři už byl klidnější program. Tedy skoro. Nejdříve byl turnaj ve hře Hu-tu-tu. O této hře by bylo dobré říci snad jen pro ty, co jí neznají, že máte za úkol na jeden nádech proběhnout týmem soupeřů, co nejvíce se jich dotknout a vrátit se zpět. Akorát vás ten soupeřův tým nesmí pustit zpátky. Ale pokud pak vypadá hra příliš brutálně, mohou za to vlastně hráči - v pravidlech není nic o nutnosti zalehnutí (nebo zákrocích, které je při popisu školní akce nutno vynechat).
Konečně přišla odpočinková část dne - posezení u ohně. Dokonce někteří třídní kytaristé zahráli pár písniček. Jen jsme zjistili, že se neshodneme v tom, k jaké písničce zná většina střídy slova. Co se vlastně v té škole učí?
Posezení u ohně ukončilo večerní koupání v písečné zátoce.
A když se začaly vybalovat pomůcky na námi chystané večerní hry - karty na poker, mobily s gameskami a flaška (prázdná samozřejmě), byli jsme vyzváni, abychom si nachystali věci na noční klasiku - stezku odvahy. Začínala od dubu s náhrobkem, procházela kolem domu nevrlého souseda, jen ten hřbitov a strašení po cestě chybělo. 
A tak většina z nás celkem ráda zalezla do spacáku a po půlnoci už nebylo kromě jedné (pokerové) chatky nic slyšet.
Druhý den jsme hned po ránu pochopili, že zatím to byla pouze předehra. Začínali jsme rozcvičkou, která se z poloviny odehrávala na zemi (čti: mokré trávě). A po snídani jsme se již nezastavili. Po transportu zásob ve stylu řetězu - samozřejmě do nejprudšího kopce v okolí - jsme museli transportovat zraněné členy týmu až zpět do tábora. U toho jsme došli k poznání, že už nebudeme věřit filmům, kde si zraněného kamaráda někdo hodí na záda a odběhne s ním několik kilometrů - na jednoho se nás střídalo šest až osm a stejně jsme každou chvíli měli dost. A jako poslední legrace na závěr jsme kutáleli (takovou lehce větší) náhradní pneumatiku pro transport se zásobami. Bylo to do kopce z kopce a dokonce i potokem. 
A to bylo vše. Zbývalo již jen dojet autobusem domů, což nebyla taková výzva jako ty předchozí. I když i to se neobešlo bez boje (třeba o bonbony). 

A tím příběh končí. Myslím, že se to většině líbilo, i když to bylo během akce náročné. A komu se to nelíbilo, ten bude ještě rád vzpomínat, až jej budou čekat nekonečné dny v lavici - ale to až po prázdninách.

Zapsal třídní učitel (ten, co se držel v bezpečí za fotoaparátem) 












Projektové dny kvarty

přidáno: 25. 6. 2021 2:31, autor: Naděžda Vlčková   [ aktualizováno 25. 6. 2021 3:11 ]

Třída kvarta uskutečnila konečně po ročním odkladu vědeckou výpravu do Moravského krasu, kde absolvovala i projekt "odborník do výuky" - v tomto případě šlo o sokolníka Ivo Kristka, který s žáky strávil interaktivní odpoledne na téma létajících dravců a jejich výcviku a využití.


Výprava trvala dva dny a kromě zmíněných sokolnických činností navštívili ještě žáci jeskyni Výpustek, Santiniho kostel ve Křtinách a spatřili místo, kde Rudolf Těsnohlídek našel opuštěnou Lidušku, což vedlo ke vzniku tradice stromů republiky.


Nocleh se uskutečnil v areálu jezdecké školy Šemík v Řícmanicích, a až na čtyři bouřky mezi druhou a pátou hodinou ranní, které donutily hledat některé žáky lepší místa pro své spacáky, bylo místo na spaní vynikající. Večerní táborák se zpěvem a hraním na kytary  byl opravdu vydařený.


Zapsal Jan Střecha

HELIMADOE - premiéra školního divadelního souboru

přidáno: 25. 6. 2021 2:13, autor: Naděžda Vlčková   [ Aktualizováno 25. 6. 2021 13:13 uživatelem Jan Střecha ]

Zhlédnuté představení nejlépe zhodnotí jiní, proto zde uvádíme recenzi Františka Teichmanna:

Divadelní soubor Škeble úspěšně uvedl dramatizaci románu Jaroslava Havlíčka Helimadoe, Forea 15. června 2021 (https://www.lanskrounsko.info/kultura-a-sport/okouzlujici-helimadoe)



Nezbývá než konstatovat, že režisér Škeble Jan Střecha vždycky něčím překvapí. Už jsem si zvykl, že to bývá moderností, hravostí i humorným zaplétáním narážek ze současného politicko-kulturního hodokvasu do kontextu her. A najednou je tu hra Helimadoe, která v komorním prostředí Forey diváky vrátí někam do začátku 20. století. Romantické kouzlo první zamilovanosti se vší tou nevyhnutelnou nevinností i zklamáním tu doprovází vypravěč z našeho světa dospělých. A všechno plyne tak, jak to tahle „krásná doba“ před příchodem krutostí 20. století umožňovala.

Příběh, který vypráví Jan Střecha, je mnohem blíž literární předloze než přeslazenému a přeerotizovanému filmu z roku 1992. Nejsou to poetické Postřižiny, doba i její lidé jsou namíchaní do sociálního dramatu, který je jeho hlavní chutí, a humor jen jednou z jemných kořenících nuancí.


Hra má skvělou dynamiku a studenti zvládli i náročné části složitých replik bravurně. Role vypravěče pouze přibrzďovala rychlé tempo, ve kterém se příběh odehrával. Mimochodem, role zralého pětačtyřicátníka Pavlovi Studenému sedla jako pověstný hrnec na zadek. Jeho civilní a autentický projev bez zbytečného patosu ve mně evokoval vzpomínky na fotografie autora hry Jaroslava Havlíčka. I ten dokázal být smutný i s úsměvem na rtech.

Scéně, tradičně jednoduché, dominoval žlutý kotouč, pomocí kterého doktor Hanzelín určoval jednotlivá denní zaměstnání svých dcer. Díky technické vybavenosti sálu však hře hodně slušelo světlo, což diváci určitě pobrali jako samozřejmou věc, ale bylo za ní hodně práce.


Příběh o příchodu neduživého čtrnáctiletého Emila do rodiny pětice dívek a jejich otce, doktora Hanzelína je něco, co nikdo z nás nezažil. V symbolické rovině ale zažít musel v letech dospívání, kdy se zákonitě střetávají světy dětí a dospělých i světy mužů a žen. V Emilově příběhu každá z dívek symbolizuje nějaký ženský archetyp. Síla Střechovy hry je právě v tom, jak dokázal tyto archetypy zestručnit. A tady stojí za to chválit způsob, jak dokázal převést knížku do divadelní formy tak, aby ji mladí herci uhráli a v publiku zatleskali i jejich babičky a dědové. Předlohou se Jan Střecha probral s respektem, ale nekompromisně. Zároveň však žádnou z postav nepřevedl do jednoznačně černobílé verze pohádkového  dobra a zla. Velkou příležitost hra představovala především pro pětici rolí: Emila vypravěče, Emila mladíka, dceru Doru, doktora Hanzelína a jeho nejmladší dceru Emu. Že měl Jan Střecha šťastnou ruku v případě Emila vypravěče, už jsem psal. Do černého ale trefil ve všech klíčových rolích. Malý Emil Vojty Velebného byl uvěřitelně rozpačitý i neduživý, až na vysportované nohy. Doru zvládla Tina Stasiowská se sobě vlastním sexappealem femme fatale a bez rozpaků ovládla i temnost její neomalené bezcitnosti. Doktor Hanzelín svou prudkostí, smyslem pro břitký humor i despotismus nesklouzl ke karikatuře, ba naopak má v podání Víta Šembery podobu rázovitého praktika. Tomu uvěříte nejen větu „Na to se vyserte!“, ale i věk v blízkosti krize středního věku. A pak je tu velký Střechův objev, malá Ema. Pravda, Katka Toncrová není ve skutečnosti tak mladé a křehké děvče, jak na první pohled působí, ale svou roli zvládla s intuitivním citem pro situaci. Herectví jí jde tak nějak samozřejmě a v tom je veliká síla.


Když psal Havlíček tuhle poutavou knížku, do jisté míry svými vzpomínkami na dětství unikal z počínajících hrůz druhé světové války, která právě probíhala. Pro člověka, který část svého mládí strávil v zákopech první světové války, to mohla být jedna z posledních životních radostí. Ten tíživý tón zůstává v pozadí příběhu a neztratil se ani ze Střechovy hry. Stejně jako univerzální aktuálnost těžkostí prvních lásek a významu klíčových životních rozhodnutí. Studentům gymnázia tenhle příběh sluší a je znát, jak silně rezonuje i v citlivých duších mobilní generace 4.0.


František Teichmann, foto autor


Ukončení rekonstrukce počítačové sítě

přidáno: 18. 6. 2021 4:15, autor: Dagmar Flídrová

Netradičně jsme ve středu 16. června ukončili realizaci projektu Rekonstrukce infrastruktury na Gymnáziu Lanškroun. Místo stříhání pásky čekalo naše hosty stříhání drátu - kabelu počítačové sítě, který nyní vede do všech prostor školy (učeben a kabinetů).


Kleště na stříhání kabelů úspěšně použili radní Pardubického kraje pro oblast školství Josef Kozel, starosta města Lanškrouna Radim Vetchý, zástupce dodavatele stavby firmy Stonet spol. s r. o Petr Papoušek a ředitelka školy Věra Šverclová. Slavnostnímu okamžiku přihlížel mimo jiné také vedoucí odboru školství krajského úřadu Mgr. Martin Kiss.


Právě Pardubickému kraji patří poděkování za finanční pokrytí celého projektu. A velký dík posíláme také dodavateli stavby, i přítomní hosté po prohlídce školy zkonstatovali, že práce proběhly tak, že nedošlo k narušení historického rázu naší krásné památkově chráněné budovy.

SOUTĚŽ EUROPASECURA 2021

přidáno: 14. 6. 2021 0:16, autor: Tomáš Krisl


Letos se jsme se já - Zuzana Kubešová a Šimon Vávra zapojili do soutěže s názvem EuropaSecura. Rádi bychom Vám nyní představili, o co se vlastně jedná.

Soutěž EuropaSecura je určena všem studentům a studentkám středních škol, kteří mají zájem o aktuální dění a mezinárodní události. Hlavním organizátorem je Institut pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci s Úřadem vlády ČR a dalšími institucemi. Letos se konal její 14. ročník a zúčastnilo se jej více než 1200 soutěžících z celé republiky.

Studenti musí nejprve překonat úskalí základních kol, kde je čeká komplexní online vzdělávací test. Je zaměřen na znalosti bezpečnostní politiky ČR, NATO, historii nebo práci se slepou mapou a na schopnosti porozumění textu. Ti nejúspěšnější (tříčlenné týmy) postupují do krajského kola, které se skládá z písemné a ústní části. V písemné části si studenti vyzkouší psaní odborného textu ve formě bezpečnostní analýzy, vžijí se tedy do role expertů a expertek na mezinárodní bezpečnost. Posléze ústně obhajobou svých analýz, oponenturou a diskuzí prokazují své komunikační a argumentační schopnosti. Nejlepší tým z každého kraje postupuje do celostátního finále, které se koná na vojenské základně v Brdech, kde se vybírají vítězové. Tři nejlepší týmy z České republiky vyhrají zájezd do Bruselu.

Já, Šimon a náš kamarád Max jsme úspěšně zdolali nástrahy základního kola a jako téma na bezpečnostní analýzu nám byl přidělen ruský vliv v Evropě. Práci jsme věnovali spoustu času, nezbrzdil nás ani zákeřný virus a mohli jsme se tak poctivě připravovat na krajské kolo, které se konalo 22. května v Městské knihovně Hradce Králové.

Ve své práci jsme se zaměřili na ruský vliv v Evropě, geopolitické sféry dopadu, nástroje ruské politiky a mezinárodní vztahy k tématu. Na závěr jsme navrhli doporučení pro NATO a EU. Také se připravovali na oponenturu analýzy nám přiděleného týmu, tématem bylo Bělorusko (aktuální situace, dezinformace, diktatura, vztahy s Ruskem, sankce a další). Tedy skutečně nic jednoduchého, debata byla místy dosti konfrontační a určité momenty si rozhodně nezadaly s podobně laděnými debatami v rámci diskusních fór či pořadů. Všech pět týmů krajského kola předvedlo kvalitní výkony a musíme říci, že jsme byli velice příjemně překvapeni vysokou úrovní diskutujících. Bylo zřejmé, že se již tak jedná o velice úzký výběr vzdělaných lidí, kterého nám bylo možno se účastnit. Ostatně, zvítězit může pouze jeden tým, který nás předehnal o jen pár bodů z celkových 150. Skončili jsme tedy na hezkém druhém místě, za které se rozhodně nemusíme stydět. Myslíme si, že jsme předvedli, co bylo v našich silách, a gratulace s diplomem byla za obrovské úsilí zasloužená.

Zuzana Kubešová, 2. ročník

Matematický náboj 2021

přidáno: 21. 5. 2021 4:30, autor: Naděžda Vlčková   [ Aktualizováno 23. 5. 2021 23:28 uživatelem Tomáš Krisl ]




V letošním školním roce tato mezinárodní matematická soutěž pětičlenných družstev proběhla dvakrát - vždy online formou.

Poprvé před Vánocemi se uskutečnila jako náhradní varianta roku 2020 (jaro 2020 a covid). 

Na jaře 2021 se konala v řádném termínu (online formou) a naše družstvo se jí opět zúčastnilo tentokrát v oslabeném složení - pouze čtyři soutěžící: Filip Gregora a Matěj Kupsa - oba z oktávy, Vladimír Říha a Vojtěch Srp - oba ze septimy.

Opět se náš tým v mezinárodní konkurenci 547 družstev seniorské kategorie umístil něco málo za polovinou všech startujících. 

Co nás však nejvíce potěšilo, že zvládli vypočítat o čtyři příklady víc než před Vánocemi. 

Děkujeme za reprezentaci.

Matematická olympiáda do třetice

přidáno: 21. 5. 2021 3:25, autor: Naděžda Vlčková   [ aktualizováno 21. 5. 2021 3:27 ]


Matematická olympiáda ještě jednou v podání žákyň kvinty Nely Hrabáčkové a Lucie Flídrové.

Obě v letošním školním roce řešily úlohy kategorie C (1. ročník střední školy). Úspěšně prošly domácím kolem, svoje znalosti a vědomosti zdárně uplatnily v online klauzurním kole a postoupily do krajského kola.

Děvčata nás výborně reprezentovala i v online krajském kole (4. a 5. místo) a zařadila se mezi úspěšné řešitelky.

Za reprezentaci školy děkujeme a děvčatům přejeme hodně zdárných matematických nápadů do dalších studijních let.

Matematická olympiáda kategorie Z6, Z7 a Z8

přidáno: 21. 5. 2021 1:14, autor: Tomáš Krisl

image.png
Pro jednoho nenáviděný předmět, kterému nelze porozumět, pro jiného láska k číslům, rébusům a logickým úvahám. Když Vás to chytne a nepustí, někdy v budoucnu třeba i pochopíte, že matematika je pomocník, který  Vám ukáže, že vše kolem nás má přirozený řád a smysl, a že vše je propojené v jeden velký celek.
Na začátku té cesty může být třeba chuť pustit se do náročných příkladů matematické olympiády, která letos proběhla online. 

Z našich benjamínků  primánů  úspěšně řešily a počítaly jak ve školním kole, tak v kole okresním Lucka Dulkajová a Adéla Šemberová. 
V sekundě se úkolů výborně zhostil Jaromír Flídr a úspěšně reprezentoval školu i v okresním kole. 
Z tercie si vyzkoušeli spočítat úlohy Samuel Lehar a Kristýna Kovářová  a taktéž byli úspěšní.

Matematická olympiáda pro tyto věkové kategorie končila okresním kolem.

Gratulujeme a přejeme jim, aby je radost z matematiky neopustila. 
učitelé matematiky 

1-10 of 673