Aktuality‎ > ‎Archív aktualit‎ > ‎

Škeble uvádí - HELIMADOE

přidáno: 22. 9. 2020 13:41, autor: Web Admin   [ Aktualizováno 1. 10. 2020 0:06 uživatelem Dagmar Flídrová ]

Helimadoe

Helena, Lída, Marie a Dora. Čtyři sestry v koloběhu práce. Jen malá Ema nemusí. K tomu jeden hrubý doktor, úřednická rodina a jejich malý synek. A kouzelník, který nikomu nic nevyčaruje.

Dramatizace posledního románu Jaroslava Havlíčka.

Nastoupíš do vlaku, nevíš, do jakýho,

nemáš žádnej lístek, žádný věci s sebou,

jediný, co držíš, je zelenej kamínek,

z okna se díváš, co mizí za tebou...


Škeble

Divadelní soubor lanškrounského gymnázia Škeble vznikl v září roku 1998 a jeho stále se obměňující členové připravili postupně dvacet tři divadelních her (převzatých i autorských) a sehráli více než dvě stě devadesát představení v Lanškrouně, v okolních obcích i v jiných krajích a zemích. Od založení se ve Škebli vystřídalo už více než 200 herců a dva režiséři. Nyní tvoří soubor dvě skupiny divadelníků - současní studenti gymnázia, kteří hrají  nejnovější inscenaci Helimadoe a předchozí hru  Drak, a bývalí studenti gymnázia, kteří si říkají Praškeble a hrají inscenaci Autíčko.

Více o nás na:  www.skeble-lanskroun.cz


Jaroslav Havlíček

byl prozaik, představitel psychologické prózy v období mezi světovými válkami.


Jaroslav Havlíček se narodil v Jilemnici v rodině učitele. Studoval na jičínské reálce a gymnáziu, kde složil maturitu. Na přání rodičů nastoupil na České vysoké učení technické v Praze, aby zde studoval obchodní vědu. V roce 1915 musel Jaroslav Havlíček narukovat do armády a po absolvování důstojnické školy v Kadani odešel na frontu. Nejdříve na ruskou, po zranění na italskou. Domů se vrátil počátkem roku 1919. Po válce pracoval Jaroslav Havlíček v Živnostenské bance a pokoušel se při zaměstnání dokončit vysokou školu. To se mu pro nedostatek času nepodařilo.

Práce v bance a současně literární tvorba Jaroslava Havlíčka velmi vyčerpávaly. Zemřel poměrně mlád v roce 1943 v Praze.
Vrozená psychologická vloha umožnila Jaroslavu Havlíčkovi propracovávat psychiky románových postav (zvláště ženských hrdinek) a lyrizovat realistický až naturalistický pohled na skutečnost. Děj téměř všech jeho povídek a románů se odehrává v maloměstském prostředí, které dobře znal z dětství. Značná část literárního díla Jaroslava Havlíčka zůstala v rukopisech a byla postupně vydávána až po jeho smrti.
Nejznámější romány:
Vyprahlé touhy (1935), ve druhém přepracovaném vydání pod názvem Petrolejové lampy, Neviditelný (1937), Ta třetí (1939), Helimadoe (1940).







Comments